Nepravidelný půdorys obývacího pokoje bývá pro mnoho lidí noční můrou. Šikmé stěny, výklenky, sloupy nebo komíny dokážou znepříjemnit každodenní život, pokud se s nimi nepracuje správně. Přesto není nutné se vzdávat pohodlí ani estetiky. Klíčem je pochopit, jaké možnosti prostor nabízí, a přizpůsobit tomu nejen nábytek, ale i celkovou koncepci místnosti. Často stačí místo klasické sestavy zvolit modulární prvky, které se dokážou přizpůsobit tvaru místnosti, nebo využít atypický kus nábytku na míru.

Základním krokem je důkladné proměření prostoru a zakreslení půdorysu včetně všech překážek. Teprve pak lze rozhodnout, kam umístit sezení, kam televizi a kam odkládací plochy. Právě tady se vyplatí inspirovat se zkušenostmi, jak se vypořádat s práce se sloupem a nosnou zdí uprostřed místnosti. Sloup nebo nosná zeď nemusí být jen překážkou, ale mohou se stát přirozeným dělicím prvkem zón – např. mezi jídelnou a odpočinkovou částí. Nábytek pak seskupujeme kolem těchto bodů tak, aby vznikl plynulý pohyb a žádné místo nezůstalo slepé.

Při rozmísťování nábytku v nepravidelném prostoru je dobré upřednostnit nízké a lehké kusy, které opticky nezatíží členitý půdorys. Skříně a police je vhodné umístit do výklenků nebo pod šikmé stěny, kde využijí jinak ztracený prostor. Sedací soupravu lze postavit do volného rohu, ale vždy tak, aby nebránila průchodu a nerušila přirozené světlo. Barvy a materiály by měly sjednotit různorodé tvary – světlé odstíny stěn a podlahy pomohou potlačit dojem stísněnosti. Zrcadla na strategických místech pak dokážou opticky rozšířit i ten nejzáludnější půdorys.

Nakonec je třeba myslet na praktický provoz. Cesty mezi nábytkem by měly být široké alespoň 60 cm, aby se dalo pohodlně procházet i s předměty v ruce. Pokud to prostor dovolí, vytvořte dvě samostatné zóny – relaxační a pracovní – a oddělte je třeba kobercem nebo konzolovou skříňkou. Nepravidelný půdorys nemusí být handicap, naopak může dát interiéru osobitý charakter. Stačí jen respektovat jeho limity a proměnit je ve výhody.