Usazeniny na keramické míse vznikají dvěma způsoby. První je minerální – vodní kámen, který se sráží z tvrdé vody a drží se na povrchu i v mikroskopických pórech glazury. Druhý je biologický a chemický zároveň – močovina, bakterie a rez z chromovaných nebo ocelových částí kování. Kombinace obojího vytváří šedohnědý film, který běžný čisticí prostředek jen přeleští, ale neodstraní. Když se na to vrství ještě rez, vzniká tvrdý nános, který drží pohromadě jako lak. Právě proto stačí běžné prostředky na chvíli, a pak se problém vrátí v plné síle.

Než sáhnete po agresivní chemii, zkuste mechaniku a chemii v mírné podobě. Kyselina citronová nebo ocet rozpouštějí vodní kámen, jedlá soda s trochou vody zase narušuje organický film. Pastu nechte působit alespoň hodinu, ideálně přes noc – čas je tady důležitější než koncentrace. Na rez je potřeba kyselina, ale v míře, která nepoškodí glazuru ani plastové těsnění. Pokud se rez objevuje opakovaně, stojí za to podívat se na postup při odstraňování usazenin v záchodové míse, kde jsou popsané jednotlivé kroky včetně toho, co dělat, když nános drží i po několika cyklech. Vyhněte se chloru v kombinaci s kyselinou – vzniká chlor a ten ničí nejen kámen, ale i plíce.

Na starší keramiku platí zásada: méně tlak, více času. Když povrch není lesklý, neznamená to, že je špinavý – často jde o mikroskopické rýhy, ve kterých se drží nečistota. Po odstranění nánosu je vhodné glazuru přeleštit jemným abrazivem na bázi kaolinu nebo křídy. Tím se povrch uzavře a další usazeniny se chytají pomaleji. Pokud je poškozená i armatura, výměna kování bývá levnější než opakované čištění. Rez se totiž vrací právě z kovových částí, které jsou v neustálém kontaktu s vodou.

Preventivně stačí málo. Po každém čištění nechte mísu oschnout, větrejte a jednou za čas zkontrolujte, jestli neteče nádržka – stojatá voda urychluje tvorbu kamene i rzi. Tvrdou vodu lze změkčit filtrem nebo alespoň používat prostředky, které vážou vápenaté ionty. Když už se nános objeví, řešte ho dřív, než ztvrdne. Starý lesk se dá vrátit, ale jen trpělivostí a bez zbytečně agresivních prostředků, které sice vyčistí povrch, ale poškodí ho natolik, že se špína chytá ještě rychleji.